CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY


Welcome,

Všechno začalo jednoho chladného listopadového rána - konkrétně v pět ráno :(
Měl sem od Ryanair zabookovanou letenku asi dva měsíce dopředu a celkem s poplatkama to stálo 1100Kč za oba směry. Teda spíš Praha-Dublin a Dublin-Bratislava... Cestu do Prahy sem prospal jako obvykle a pak jen metro a mhd až na letiště. Hurá, bylo kolem devátý dopoledne a odlet 10:25, takže pohoda :)

Online checkin v Praze nefungoval a vzhledem k tomu, že to byl první den provozu této linky, tak toho nefungovalo ještě víc - hlavně se zavazadly byly celkem problémy, což mě s jedním batůžkem zrovna moc netrápilo. Všechno proběhlo tak jak mělo a tak sem se po dvou a půl hodinách spánku ocitl v Dublinu. Na to že byl začátek listopadu tu svítilo sluníčko a oproti Praze počasí nemělo chybu.

MHD v Dublinu je katastrofa, ale bus z letiště do města (linka 16A) staví hned u východu, takže bezproblémů a za €1.90, teda vlastně dvě eura - neměl sem drobný a tak sem dostal Refund ticket na deset centů, kterej se dá proměnit v peníze na jakési pobočce v centru. Do města to trvalo asi hodinu a půl a byl šílenej traffic. Prošel sem za odpoledne skoro půlku Dublinu - celou O'Connellku kolem toho slavnýho sloupu milénia, kolem řeky a po dalším putování sem zakotvil v parku u katedrály sv. Partika.

Bydlení nebyl problém - sestřenka tu už nějký čas žije a bydlí v centru, takže pohoda. Navečer sme prošli Grafton Street - taková hlavní nákupní část Dublinu a večer přišel na řadu pub. Hráli tam irský lidovky, celkem zajímavý a pak irské tance :)
Pohoda, ale v hospodách je celkem dost draho a nejen tam...
Druhý den sem se vydal do Wicklow Mountains, které jsou kousek od Dublinu, ale cesta busem trvala asitak hodinu a půl, hlavně než se člověk dostane z města tak to trvá. Konkrétně sem mířil do Glendalough - jsou tam dvě jezera a úchvatná irská příroda + zbytky staveb z nevím kolikátýho století. Autobus zastavil přímo u informačka, kde sem si za pár centů koupil mapku okolí i s vyznačenýma trasama a jejich náročností. V horách (teda spíš kopcích, ale je fakt že nahoře byl dost silnej vítr) sem celkem strávil asi 4 hodiny a můžu říct, že to opravdu stojí za to :) Ve fotogalerii najdete na ukázku několik fotek z mého putování.

Navečer jsem se vrátil zpět do Dublinu a o chvíli odpočinku jsme se vydali na Graffton Street na nákupy. Nee, že by to byla nějaká úchvatná zábava - nakupování není mým největším koníčkem, ale celkem se mi to líbilo a centrum má něco do sebe. Samozřejmě irské hospůdky taky :)

V pátek ráno, teda spíš dopoledne, přišel na řadu pivovar - Guinness . Je to jedno z nejznámějších piv na světě. Česká piva jsou sice asi nejlepší nebo přinejmenším nejznámější, ale i Guinness je hodně dobrý. Ale je to trošku něco jiného. Vstup do pivovaru stojí kolem €8 a celá expozice je rozmístěna v několika patrech. Úplně dole jsou informace odkud se berou suroviny - třeba chmel mají i z Česka... Postupem do vyšších pater se přes samotný proces vaření piva Guinness dostáváme až k samotnému produktu. Jak se skladuje, převáží, kde všude se dá koupit... navíc je to celé doplněno interaktivními doplňky, asi nejlepší z celé expozice jsou monitory, kde si můžete prohlédnout reklamy, které na Guinness běžely v tv od začátku 20.století až do současnosti. Zkrátka je tu vše od plechovek a sklenic až po modely lodí, na kterých se pivo převáží anebo pro zpestření multimediální hry a kvíz o pivu. Postupně jsem vystoupali až do nejvyššího patra jedné z nejvyšších budov v Dublinu. Na vrchu se nachází bar se zajímavým výhledem na Dublin a kousek plastu, který jsme obdrželi ke vstupence se tu vymění za pintu Guinnesse.

Odpoledne jsem měli v plánu ještě Jameson distillery, ale zbyla nám chvíle času a tak přišlo na řadu muzeum Dublinia. Muzeum se nachází kousek od Dublinského Hradu a je v něm zajímavě vyobrazena historie Irska a hlavně samotného města Dublin. Pokud vás historie zajímá, určitě doporučuji navštívit. Po prohlídce Dublinie jsme se ještě na chvíli přesunuli do slavného Temple Baru, po kterém se jmenuje v Dublinu celá čtvrť a poté již zmiňovaná Jameson Distillery.

Vstup o něco málo levnější než do Guinnesse a pokud chcete navštívit jen jednu z těchto "památek" stoprocentně doporučuji Jameson. Na úvod přišlo video o vzniku a historii této whisky a dále popisují jak se Jameson whisky vyrábí a čím se liší od slavné skotské. Průvodce byl very funny a stálo to zato. Navíc těsně po promítání videa hledá dobrovolníky. Až tam budete, určitě se snažte být vybráni, mě se to podařilo. Na závěr prohlídky jsme přišli na řadu právě my - dobrovolníci (průvodce si nás vybral celkem 6) a postavil před každého na stůl pět panáků pěti různých whisky - Jameson whisky, další dvě whisky jejich výroby, pak jedna skotská - myslím Johnnie Walker a z USA Jack Daniels whisky. Po naší"odborné" degustaci jsme měli vybrat tu nejlepší. Vybral sem Jameson, abych neurazil :) ale opravdu byl z těch všech nejlepší a od té doby už ve whisky i poznávám rozdíly. Odměnou byl certifikát se jménem, který uznává moje schopnosti v ochutnávání whisky. Navrch všichni účastníci prohlídky dostali velký panák Jameson whisky.

Z Jamesna jsme šli ještě na večeři a pak "do víru velkoměsta" - hospody a kluby v Dublinu se s těmi našimi nedají srovnávat, rozhodně to stojí zato se tam vydat. Jediný problém jsou ceny, počítejte min. €5 za cokoliv (pivo,koktejl), někdy i víc.
V sobotu přišlo brzký vstávání a cesta na letiště - opět městskou, takže radši s předstihem. Na letišti sem ještě posnídal, nakoupil pár suvenýrů a taky knížku (Naomi Klein-No Logo). Po cestě do Bratislavy sem aspoň částečně dohnal spánkový deficit a přes bouřku v Bratislavě se dopravil na Mlynské Nivy, odkud mě Student Agency odvezli zpátky do Brna.

Good Luck!
Honza